Muzeum romské kultury

Na samém vstupu se návštěvník seznámí se skupinami Romů, které se na území bývalého Československa po roce 1945 vyskytovaly a také s jejich jazykem – romštinou a jejím vývojem od mluvené až po písemnou formu. Některé romské autory literárních děl představují graficky odlišené medailonky doplněné fotografiemi jednotlivých osobností  a ukázkami z děl.

Celou expozici provází tzv. romský hlas, tj. citáty samotných Romů, které komentují určité historické události či projevy kulturní svébytnosti.

V tomto sálu je také představen jeden z novodobých, ale neopomenutelných fenoménů romské kultury – výtvarné umění profesionálních i amatérských autorů. Po stěnách je rozloženo množství obrazů a hliněných plastik, dřevořezby doplňují sbírkové předměty ve vitrínách. Jejich autory představují již zmiňované medailonky.

Menší – pracovně nazývaná část A – představuje historický vývoj ve jmenovaném období, nejdůležitější mezníky v dějinách Československa týkající se Romů. Jde o pohled na Romy očima tehdejšího státu. Celkový přístup vůči Romům evokuje šedá barva vitrín a šedé „chladné“ linoleum na podlaze. V jednotlivých vitrínách jsou vystaveny především písemné a archivní dokumenty vztahující se k jednotlivým událostem, dále fotografie, originální sbírkové předměty či novinové články. Mezi nejzajímavější exponáty v tomto oddělení patří např. replika pracovního průkazu z roku 1947, razítka a odznaky Svazu Cikánů-Romů, romská vlajka, či fotografie přední české etnografky Evy Davidové.

Větší – pracovně nazývaná část B – představuje Romy zevnitř vlastní komunity, jejich kulturu a zvyky, ale především způsob, jak se během čtyřiceti let měnily. Pojetí vitrín i celkového vzhledu se záměrně naprosto liší od vedlejší šedé části. Stěny prostoru jsou natřeny výraznou růžovou barvou zdobenou červeným válečkem s květinovými vzory. Výběr právě takových barev není náhodný – podobné lze do dnešní doby najít v mnohých romských obydlích. Vše doplňuje červený koberec; tato část má stylizuje prostředí romského obydlí – kheru. Vitríny jsou opleteny proutím – tradičním materiálem používaným Romy a symbolizuje tak sepjetí dnešních Romů s tradičním životem a způsobem obživy. Ve vitrínách představuje muzeum tradiční zvyky a obyčeje (křtiny, svatba, pohřeb, výroční zvyky), způsoby a proměny bydlení v tradičním prostředí romských osad i v novém domově v Čechách, náboženství a víru Romů, odívání, řemesla a jejich proměny, hudbu, tanec a divadlo. Poslední vitrína se věnuje vlivu romské kultury na kulturu majoritní. Oproti předchozí části je zde množství barevných fotografií a celková atmosféra budí dojem pestrosti. Mezi nejzajímavější exponáty patří např. stylizovaný svatý koutek s množstvím soch, svatých obrázků a rodinných fotografií, oděv rumunské princezny Luminity, šperky olašských Romů, výrobky romských uměleckých kovářů, loutky znázorňující Romy či Romky atd.

V sále mají návštěvníci možnost v prostoru určeném k posezení shlédnout audio-vizuální záznam různých interpretů tradiční i současné romské hudby. U vitríny s doklady vlivů romské kultury na okolí je navíc možnost poslechu čtených ukázek literárních děl našich i zahraničních autorů inspirovaných životem a kulturou Romů.

6. sál přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Obsahuje na stěně nalepené články z českého, slovenského, romského a zahraničního tisku, věnované takovým tématům, jako např. rasismus, diskriminace, vzdělávání Romů, kultura, sociální podmínky atd. Ve středu místnosti je otáčející se průchozí válec polepený krátkými citacemi z tisku, navozující neustálý pohyb současného dění kolem každého z nás. Vše doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o současném životě Romů u nás i v zahraničí promítaný na dvou televizních obrazovkách.